Z cestovního ruchu do IT aneb Jak mě síla komunity motivovala ke kariérní změně

I přes počáteční překážky se Kačce podařilo změnit svůj kariérní směr a najít si práci v nadnárodní společnosti, ve které je spokojená. Loni si dokonce zvládla střihnout spoluorganizování FrontKonu včetně vlastní přednášky. Pokud se ocitáte ve stejné životní fázi jako kdysi Kačka, doufáme, že vám tento rozhovor bude inspirací a přinese spoustu užitečných tipů.

Ahoj Kačko, můžeš nám říct, proč ses rozhodla pro změnu kariéry?

Ahoj, jasně. Původně jsem se vydala úplně jiným směrem a vystudovala cestovní ruch. Bavilo mě cestování a zeměpis, proto jsem si myslela, že mě práce v tomto oboru bude bavit. Ale pracovní tempo bylo náročné. Dlouhé směny a nedostatek času na blízké mě donutily všechno přehodnotit. Nakonec i kvůli zdravotním problémům jsem usoudila, že je čas na změnu. Rozhodla jsem se dát výpověď a poohlédnout se po něčem jiném.

Jak tě napadlo, že to bude zrovna programování?

Na začátku jsem nevěděla, čemu přesně se chci věnovat. Chtěla jsem najít obor, který mě bude opravdu bavit. Zažívala jsem frustraci z toho, že vlastně neumím nic jiného kromě toho, co jsem vystudovala. Můj manžel, zkušený programátor, mi tehdy poradil, abych vyzkoušela IT, a nabídl mi svou pomoc. Technologie mě vždycky zajímaly, a tak jsem se rozhodla to zkusit.

A jak jsi začala?

Začala jsem kurzem tvorby webových stránek v Gopasu, kde jsem se naučila základy HTML a CSS. Moc mě to bavilo, ale po prvním nadšení jsem nevěděla co dál. Motivace začala klesat a další kurzy byly tenkrát časově náročné a finančně nedostupné. Po jednom kurzu mě nikde nevzali, což je pochopitelné, ale já už musela opět začít pracovat.

Měla jsem příležitost odjet na rok pracovat do Anglie do malého rodinného hotelu. Vzala jsem to jako dobrou příležitost zdokonalit se v angličtině a vydělat si nějaké peníze. Doufala jsem, že si tím rokem koupím čas, během kterého se budu dál učit a po návratu si konečně najdu práci v IT. Bohužel mi motivace nevydržela a nakonec jsem se učila jen málo. V Anglii jsem navíc onemocněla a musela se vrátit zpátky o měsíc dřív, než jsem plánovala.

Co se stalo po návratu? Vrátila ses k programování?

Po návratu jsem dostala práci v marketingu a právě přes něj jsem se dostala zase zpátky ke kódování.

Líbilo se mi, že ReactGirls je komunita žen, které se vzájemně podporují a motivují. V tomto prostředí jsem znovu našla motivaci.

Tentokrát ti to už vydrželo? Co ti pomohlo to nevzdat?

Když během covidu nastal boom online kurzů a webinářů, narazila jsem přes #HolkyzMarketingu na komunitu ReactGirls. Líbilo se mi, že je to komunita žen, které se vzájemně podporují a motivují. V tomto prostředí jsem znovu našla motivaci. Účastnila jsem se jejich Akademie a stala se součástí komunity na Slacku. Když hledaly posily, tak jsem se přihlásila a díky mé předchozí zkušenosti mi byl svěřen marketing. Takže se kruh krásně uzavřel 🙂.

Také jsem absolvovala několik kurzů u Czechitas a učila se i sama doma. Vždycky jsem si vybrala projekt, snažila se ho naprogramovat a během toho vyzkoušet různé technologie a knihovny. Pro získání reálné zkušenosti jsem navíc pracovala jako dobrovolník v organizaci česko.digital, kde jsem se podílela na projektech jako Učíme online. Pár řádky kódu jsem přispěla i do aplikace Jehlomat.

Kdy jsi začala hledat první práci?

Po více než roce intenzivního učení jsem si začala docela věřit. Chtěla jsem zkusit pár pohovorů, abych věděla, jestli mám alespoň nějakou šanci. Dopředu jsem věděla, že jenom s kurzy toho nebudu mít moc co nabídnout. Udělala jsem si plán, co vše chci udělat, než začnu hledat práci, abych se odlišila od ostatních uchazečů.

Hledá se kodér! Co vše by měl umět?

Shánět v dnešní době kodéra není jen tak. Co ve skutečnosti tato pozice obnáší a co dělá z dobrého kodéra ještě lepšího?

Frontend GardenKateřina Dlouhá

Co jsi konkrétně dělala pro to, abys byla vhodný uchazeč?

Během celého roku jsem se snažila průběžně pracovat na vlastních projektech a vše si dávat na GitHub. Svůj kód jsem důkladně verzovala, aby bylo vidět, jak jsem postupovala. Jak už jsem zmínila, pracovala jsem na reálných projektech v česko.digital, kde jsem se naučila, jak pracovat v týmu a osahala jsem si různé nástroje (Slack, JIRA, …), které jsem používala potom i v práci. To byla jistá výhoda.

Snažila jsem se být v komunitách aktivní. Kromě marketingu v ReactGirls jsem začala koučovat na začátečnických kurzech. Oslovila jsem kariérní poradkyni, která mi pomohla vylepšit CV včetně profilu na LinkedInu, a zároveň poradila, kde a jak hledat práci.

Jako ukázku své práce jsem nakódovala webovou stránku se svým životopisem. Trvalo to asi tři měsíce, ale nakonec jsem práci našla a jsem spokojená.

Kromě programování ses zapojila do komunit ReactGirls a Frontendisti, kde tedy pomáháš s marketingem.

Nejdřív jsem se zapojila v ReactGirls a minulý rok jsem se stala součástí Frontendistů. V ReactGirls je to hodně o vzdělávání a motivování juniorek. U Frontendistů zase o setkávání na meetupech a loni hlavně o konferenci v Brně.

Na konferenci jsi také vystupovala jako řečník. Jaké to pro tebe bylo?

Ano, byla to moje premiéra. Předtím jsem mluvila akorát jednou na meetupu před cca 60 lidmi. Byla jsem hodně nervózní, ale poctivě jsem se připravovala. Mám vždycky pocit, že jsem nejhloupější v místnosti a všichni už přece všechno vědí.

Zároveň vždycky, když se ocitnu ve stresu, tak se snažím pojmenovat, co nejhoršího by se mi mohlo stát. Nestalo se naštěstí nic. Měla jsem dobré ohlasy na přednášku i přes to, že nejsem žádný expert v oboru. Po prezentaci jsem se cítila skvěle. Stálo to určitě za to!

Takže jsem důkazem, že člověk nemusí být profík v oboru, aby mohl přednášet na konferenci 😃.

Díky komunitám se člověk může potkat s dalšími lidmi, kteří zrovna začínají. Je fajn vidět, že v tom nejste sami a že i ostatní řeší podobné problémy v kódu.

Je něco, co bys poradila těm, kteří zrovna začínají?

Poradila bych chodit na kurzy, ale nespoléhat se jen na ně. Je důležité si vedle toho realizovat vlastní projekty. Nemusí to být nic velkého, ale pokud chybí nápad, například na frontendmentor.io jich najdete hodně.

Dále zapojit se do komunit, které se starají o juniory a mají zájem je něco naučit. Existuje například junior.guru, kde si junioři i senioři navzájem radí a sdílí své zkušenosti.

Potom je super chodit na meetupy, kde se můžete seznámit s lidmi z oboru, nakouknout do zákulisí různých firem a třeba i najít práci. Je to velká motivace. Já chodím převážně na srazy komunit ReactGirls, Frontendisti nebo PragueJS. Některé firmy mají taktéž své meetupy jako například Productboard, Outreach nebo Mews.

Díky komunitám se člověk může potkat s dalšími lidmi, kteří zrovna začínají. Je fajn vidět, že v tom nejste sami a že i ostatní řeší podobné problémy v kódu. Sama jsem se na svém začátku seznámila s pár holkami, které teď taky pracují jako programátorky, učí na kurzech nebo přednášejí na konferencích. Je to pro mě velká inspirace vidět, jak všechny rosteme a kam to každou zavedlo. Mám z toho velkou radost.